Kdy jsou zvracení a průjem nebezpečné?

Každý chovatel se jistě s touto nepříjemnou situací setkal. Váš čtyřnohý člen rodiny zvrací nebo má průjem a vy váháte, zda navštívit veterináře nebo ne. Některé situace můžete v pořádku zvládnout doma svépomocí, některé stavy již patří do rukou odborníka. Na co tedy dát pozor, kdy neváhat s návštěvou veterináře a čím můžete pomoci doma?

Při epizodách zvracení nebo průjmu existují situace, kdy byste s návštěvou veterináře neměli otálet. Kdy byste tedy neměli váhat vyrazit k veterináři hned?

• V případě nějakého úrazu nebo traumatu, které vaše zvíře prodělalo. Zvíře může mít nějaké vnitřní poranění, které může mít velice rychlý a dramatický průběh se špatným koncem. Pokud jste si vědomi, že zvíře odněkud spadlo, nabouralo do něj auto nebo mu někdo ublížil, tak neváhejte. Je potřeba ho důkladně zkontrolovat pomocí zobrazovacích metod jako je například rentgen nebo ultrazvuk, což v domácích podmínkách nedokážete.

• Další jasný důvod pro návštěvu veterináře je otrava nebo podezření na ni. Mezi časté původce způsobující otravy v domácnosti patří: nástrahy na hlodavce, v případě koček antiparazitární přípravky s obsahem pyrethroidů (Advantix, Arpalit…), větší množství kuchyňské soli nebo hodně slané potravy, Fridex (ethylenglycol), jedovaté rostliny, čokoláda (čím více % kakaa, tím větší riziko), léčiva nevhodná pro zvířata – Ibubrufen, Paracethamol

• Při pozření nebo podezření, že zvíře pozřelo nějaké cizí těleso (kámen, klacek, hračka, kus hadru, u koček pozor na nitě s jehlou na konci…). Pozor dávejte třeba i na kynuté těsto, které v žaludku zvířete kvasí a způsobuje velice bolestivý a nebezpečný stav.

• V případě, že ve zvracení nebo ve stolici je krev – ať již čerstvá (červená) nebo natrávená (tmavá).

• Pokud zvracení a průjem trvá delší dobu nebo je v tak časté frekvenci, že zvíře již začíná být apatické, dehydratované a vyčerpané nebo pokud má zvýšenou teplotu. Teplotu můžete doma změřit pomocí digitálního teploměru, který zasunete zvířeti do konečníku. Teplota u psů by neměla přesahovat 39°C a u koček 39,5°C.

• V případě, že se vaše zvíře vyskytovalo v rizikovém infekčním prostředí. Například jste byli na procházce se sousedovým psem, který následně onemocněl parvovirózou nebo jiným nebezpečným a vysoce nakažlivým onemocněním.

Čím mohu pomoci (a neublížit) doma?

• Úpravou stravy. Zpočátku můžeme nasadit až hladovkou (zejména při zvracení). Jen je potřeba přihlédnout k věku a stavu zvířete. Velký zdravý silný pes bez problémů může hladovět 24 hodin, u malého štěněte, které má rychlý metabolismus volíme spíš kratší dobu. Na průjem je vhodná hodně rozvařená „šlemovitá“ rýže a libové maso. Podávat lze i samotnou vodu z převařené rýže

• Z domácí lékárny lze použít humánní Smectu jako střevní dezinfekci. Černé uhlí není úplně vhodné. Jeho podáním sice neublížíte, ale v případě přítomnosti krve ve stolici, se může stát, že tento varovný příznak tmavé zabarvení výkalů uhlím zakryje.

• Důležité je hlídat příjem tekutin a to zejména u menších plemen. Při akutním zvracení je vhodné (pokud zvíře není dehydratované) na pár hodin odebrat vodu, aby se trávicí trakt zbytečně nedráždil. Následně můžeme podávat vodu po malých dávkách, případně lze vpravit vodu stříkačkou přímo do tlamy.

Výše uvedené rady berte jako doporučení. Nejlépe svého zvířecího kamaráda znáte vy a kolikrát poznáte, že je něco v nepořádku jen díky tomu, že dobře znáte jeho zvyky a chování. Když si nejste jisti, je vždy lepší planý poplach u veterináře, než něco zanedbat. Mějte při ruce číslo na svého veterinárního lékaře, dávejte pozor, v jakém prostředí se zvíře pohybuje a co vše mohlo pozřít a pokud máte nějaké podezření a rozhodnete se pro akutní návštěvu veterinárního lékaře, vždy je dobré ho telefonicky informovat předem. I kdyby to měl být telefonát z auta. Urychlíte tím následné kroky, které vašemu zvířeti pomohou.