Hygiena dutiny ústní a její pravidelné vyšetřování u morčat a králíků

Proč je nutné pravidelné vyšetřování a co hrozí?  

Jedním z nejčastějších onemocnění dutiny ústní u drobných savců je malokluze neboli onemocnění dutiny ústní a zubů způsobené především přerůstáním řezáků a hlavně stoliček. Postihuje nejčastěji králíky, morčata, činčily, osmáky degu, ale i další druhy herbivorních savců, u kterých dorůstají zuby po celý život.

Jak se onemocnění projevuje?

Klinicky se projevuje zvýšenou salivací (sliněním, mokrá bradička zvířete), sníženým příjmem krmiva, změnou preference jednotlivých složek krmiv (baští jenom měkkou potravu), ztrátou hmotnosti, změnou konzistence trusu nebo snížením kvality srsti.

Jak včas poznat, že je třeba Vašeho mazlíčka vyšetřit?

Bohužel ne vždy si majitel všimne změny v příjmu krmiva a chování včas. Řešení problému pak komplikuje fakt, že je zvíře často pohublé, zesláblé a dehydratované a uvést takovéhoto pacienta do celkové anestezie je značně rizikové. Naší snahou je shrnout některá fakta do přehledného článku, aby byli majitelé schopni všimnout si změny včas, případně neváhali navštívit veterinárního lékaře, který minimálně zvíře prohlédne a chovateli rád poradí.

Králík

Všechny zuby králíka jsou hypselodontní. To znamená, že rostou a prořezávají se celý život. Přední zoubky – řezáky - u králíků jsou oddělené od premolárů (třenových zubů) a molárů (stoliček) bezzubou mezerou. Velké horní řezáky rostou rychlostí průměrně 2 mm za týden, spodní řezáky rostou ještě rychleji, asi 2,5 mm za týden. Funkcí řezáků je nařezat trávu a další rostliny. Potrava je poté dále rozžvýkávána pomocí hrubého povrchu stoliček.

Je důležité krmit králíky stravou bohatou na vlákninu - v praxi to znamená krmit tato zvířata kvalitním senem. Právě toto časově delší žvýkání hlavně vláknité potravy (seno) má za účel správné obrušování korunek zubů.

Nejčastější příčina onemocnění zubů je u králíků spojena právě s nevhodnou výživou. Nedostatek vlákniny způsobuje výše zmíněné nevhodné obrušování zubů a dochází tak k prodlužování korunek stoliček. Poté následuje pro Vašeho domácího mazlíčka kaskáda abnormálních změn.

Králík začne odmítat seno, vyhledává si potravu, která se snadněji drtí. Snižuje se frekvence žvýkacích pohybů. Snížením frekvence žvýkacích pohybů se stoličky přestávají správně obrušovat a může docházet ke tvorbě hrotů a výčnělků na zubech. Tyto hroty mohou být ostré a způsobovat diskomfort a další omezení žvýkacích pohybů. Závažné komplikace představuje následné poranění a ulcerace jazyka a sliznice tváře. V tomto stádiu zvíře jí striktně jenom malé porce měkké potravy, mnohdy přestává přijímat potravu zcela.

Jak tedy předcházet onemocnění zubů nebo opakovaným problémům s jejich přerůstáním?

V první řadě kvalitním krmivem. Zvýšení množství kvalitního sena a snížení množství granulovaných mixů napomáhá obroušení všech zubů. 

Obr. 1: Fotografie zobrazuje přerůstání zubních kořenů u králíka a rozrušování kosti

spodní čelisti.

 Obr. 2: Pohled do dutiny ústní u králíka. Nesprávné obrušování stoliček. Tvorba ostrých hrotů.

(Carpenter, J.W.,Quesenberry, K.E. Fretky, králíci a hlodavci., 2012)

Morče

Morčátka jsou stále častějšími domácími mazlíčky, kteří navštěvují naší kliniku. Jsou to zvířata komunikativní a velmi sociální. Chrup morčete tvoří 20 zubů. Skládá se z řezáků, třenových zubů a stoliček. U morčat rostou všechny zuby kontinuálně celý život.

Při malokluzi (špatném postavení zoubků proti sobě) a nedostatečném obrušování dochází k přerůstání zubů. Majitelé si většinou neuvědomují, že morčátku přerostly zuby. Daleko častěji pozorují problémy při žvýkání, vypadávání potravy z tlamičky, zvýšené slinění, nebo skřípání zuby. V horších případech morče plně krmivo odmítá.

Horní třenové zuby a stoličky často přerůstají směrem k tváři, kde poraňují sliznici tváří. Spodní zase mohou směřovat dovnitř a poškozovat jazyk. Odhalit abnormality těchto zadních zubů je obtížné, na rozdíl od řezáků, kde je to zřejmé. Pro malokluzi je typické, že po předložení potravy se k misce morče s chutí žene, ale nemůže žrát. Případně obtížně žvýká. Dalším charakteristickým znakem je slinění (morče má oslintanou srst kolem tlamičky, někdy až spodní části krku). Zvíře začíná hubnout a objevuje se průjem. Pokud by se včas neprovedla korekce zubů, dochází k rozvoji sekundárních komplikací (ketóze = speciální režim metabolismu, v němž tělo ztrácí možnost ukládat tuky, lipidóze jater, selhání ledvin) s následným úhynem.

Proto na naší klinice doporučujeme majitelům morčat a králíků, aby pravidelně nechávali svým mazlíčkům kontrolovat dutinu ústní a zoubky. Malokluzi zvěrolékař diagnostikuje na základě klinického vyšetření dutiny ústní  otoskopem, případně rentgenologickým vyšetřením lebky a zubů. Úpravu řezáků provádí veterinář zpravidla bez anestezie, u abnormalit zadních zubů je narkóza nutná.

Obr. 3: Pohled do dutiny ústní u morčete. Normální vzhled zubů. 

(Carpenter, J.W.,Quesenberry, K.E. Fretky, králíci a hlodavci., 2012)

Obr. 4: Výrazné přerůstání korunek zubů. Pravý a levý premolár se překřižují a

tvoří „most“nad jazykem (T).

(Carpenter, J.W.,Quesenberry, K.E. Fretky, králíci a hlodavci., 2012)

Obr. 5: Ulcerace sliznice tváře (šipka), způsobená ostrými hroty zubů

vzniklé následkem nevhodného obrušování.

(Carpenter, J.W.,Quesenberry, K.E. Fretky, králíci a hlodavci., 2012)